Jak jsem zmiňoval v předchozím článku dospěl jsem do fáze, kdy si stavím drona na FPV létání a současně si pro účely focení koupím komečního drona. V tomto článku se podíváme na to, jaký foto dron si vybrat. A opět použijeme trochu netradiční úhel pohledu.
Požadavky
Chci snadno přenositelného drona, který umí dobře natáčet videa a fotit. Hlavní využití bude netradiční dokumentace sportovních aktivit, výletů a dovolených. Chci aby kamera uměla slow motion. Cena nehraje takovou roli, spíše mne zajímá opravitelnost a dostupnost náhradních dílů.
Možnosti
Na trhu s drony dominuje DJI. Je to čínská společnost, která určuje v oblasti osobních a filmových dronů trend. Její tvorba je hodně inspirována Applem a mají i skvělý marketing, servis atd.
Rozhodoval jsem se mezi modelem Mavic Pro a nejnovějším Mavic Air. Oba představují přenosné skládací drony určené na focení na cestách.
Mavic Pro je první skládací dron. Na trhu je cca. 2 roky a stal se fenoménem. Obsahuje celou řadu zásadních inovací:
- Skládací kontrukce a vrtule, díky které se snadno přenáší
- Vlastní systém přenosu řízení a videa z kamery postavený nějak na technolgii kolem Wifi, ale fantasticky účiný. Dosah jednotek km s přenosem HD videa
- Stabilizovaná 4K kamera s výborným videem a celkem slušnými fotkami.
- Pokročilé systémy asistence, které zjednodušují řízení, dron stabilizují a předcházejí chybám. Samo to přistává, zastaví se před překážkami, ...
- Baterie vydrží cca. 20 min letu.
Mavic Air je oproti tomu novinka, která:
- je menší a ještě skladnějí
- nemá takový dosah (cca stovky metrů v Evropě) ani výdrž baterií (15 min)
- má omezenější ovladač, neumí toho tolik s nastavením kamery
- má vychytanější ovládání gesty
- má ještě chytřejší letové algoritmy, senzory i vzadu.
Rozhodování bylo velmi složité, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že chci Mavic Pro.
Co vám DJI neřekne o svém SW
Docela zajímavým zjištěním bylo, že DJI s novými updaty firmware a aplikace nejen přidává funkce, ale také ubírá. A to potichu. Jak se to stalo? Začnu trochu od začátku.
Drony DJI jsou fenomenální. Jejich stabilita, dosah a snadnost ovládání umožnila před dvěma lety lidem létat s dronem jako nikdy předtím. Zejména pak nebývale daleko, vysoko. Zlomem byl Mavic Pro. Před ním byly buďto drony omezené a létalo se snimi pár metrů a nebo byly velmi drahé. A modeláři zase mají určitou etiku a tolik neprasí. Ale Mavic toto změnil. Malý, relativně levný s fantastickým dosahem a doletem se dostal masově na trh. Bohužel každá akce na sebe váže reakci. Takže uživatelé DJI začaly s drony obtěžovat. Ať již lety v no fly zónách, nebo prostě létání tam kde se to nehodí (parky, památky, ...). Nevím o žádných zraněních, ale mnoho turisticky atrakti
DJI začala trochu regulovat. Drony začaly mít omezení maximální výšky. Podle regionu se sám nastaví vysílač tak aby v EU vysílal výkonem 0.1W a v USA 1W. Dron respektuje databázi no fly zón, kam se postupně přidávají i zóny, kde je nutná explicitní autorizace (národní parky, města). Celé to směřuje k tomu, že za pár let vás DJI nenechá létat opravdu jinak než podle pravidel. Dnes se dron nenastartuje v okolí letiště, za nedlouho se nenastartuje nikde ve městě. Takto například přestaly létat drony DJI v Jižní Korei, protože tam byla olympiáda: https://www.dji.com/newsroom/news/dji-deploys-no-fly-zones-for-its-drones-at-sports-arenas-in-south-korea. Je velmi pravděpodobné, že do budoucna bude narůstat omezení létání dronů a DJI bude svoje drony více a více regulovat dle platné legislativy.
Jenže, aby toho nebylo málo DJI odflákla zabezpečení dronu. Velmi jednoduše se jde v aplikaci DJI Assistant dostan do development módu, kde si mohu nastavit úplně jiné chování. Třeba neomezenou výšku. V mobilní aplikaci - tak zadáním hesla, které jaksi zůstalo ve zdrojáku - můžete přepnout vysílač na vysílání dle regulí FCC a dosáhnout tak většího dosahu. Ignorování nofly zones je pochopitelně taktéž snadní.
DJI se snaží proti tomu bojovat, ale návodů jako jailbreaknout Mavic Pro je mnoho a ten postup je opravdu jednoduchý. Stačí si vzít starší FW a na telefonu firewalem nastavit blokování serverů DJI. Zadejte si "Mavic Pro FCC hack" a nebo "Mavic Jail Break".
A tím se dostávám k dalšímu rozdílu mezi Air a Pro. Mavic Pro je otevřený změnám. Je hackovatelný. Můžete si nahrát jakýkoliv firmware. V posledních HW verzích se to DJI pokusilo omezit a je nutný HW zásah, ale stále to jde celkem snadno. Existuje rozsáhlá komunita modařů, kteří vyvíjejí nástroje, ladí firmwary atd. Úplně jsem se vrátil do doby, kdy jsem si flashoval telefony z xda.developers.com.
Mavic AIR je v tomto zatím pole neorané. Lze předpokládat, že se DJI poučilo a jailbreak bude vyžadovat více práce a to včetně HW zásahů.
Servis
S dronem dříve či později nabouráte. Berte to jako fakt a pokud s to náhodou nestane, berte to jako bonus. Pravděpodobnost je velmi vysoká. I přes fantastické schopnosti dříve či později začnete blbnout, nebo jej půjčíte dítěti. A nebo si tam dáte blbý firmware. Možností je mnoho.
Najednou zjistíte několik věcí:
- Dron je velmi odolný. Konstrukce vydrží fakt hodně.
- Celmi citlivý je ale gimbal, kde hrozí poškození závěsu a přetžení jednoho ze dvou kablíků (video kabel a nebo kabel řídící motorky gimbalu)
- Servisy DJI v Praze jsou ochotné, ale opravy nedělají. Dron vezmou a pošlou do Holandska, kde jej diagnostikují a opraví. Jen to poslání a diagnostika stojí 1500,- a trvá tři týdny.
Je samozřejmě malý, takže oprava je piplačka, ale dá se to.
Komentáře
Okomentovat