28. srpna 2016

Jak velký má kufr Superb kombi? A jakto že 633 je menší než 575?

Po delší době si odložím na blog článek. Bude trochu netradičně o autech, ale nebojte se bude to taková malá datová žurnalistika.

Auto používám převážně jako dopravu na dovolené a víkendy. Proto  jsem postupně dospěl k tomu, že jezdím tím čemu se říká velký kombík.

Nejprve jsem měl Opel Vectra kombi. Krásné hranaté auto. To jsem opustil a přesedlal jsem před pěti lety do Superba kombi. Byl jsem velmi nemile překvapen právě velikostí kufru. Na nejrůznějších srovnáních je Superb udáván jako naprostý král. Jeho 640 litrů překonává pouze Merceses E.

Takto se to alepoň píše na auto webech. Namátkou:
Takže jsem při prvním nakládání na dovolenou prostě nedokázal pochopit, jak to že se mi do toho Superba vejde míň věcí než do staré Vectry? Nerozumějte mi špatně - Superb má velký kufr. Gigantický. Ale prostě jsem se do něj s bagáží na dovolenou stále nějak nemohl pohodlně vejít. A měl jsem pocit, že do Vectry - s papírově menším kufrem - to šlo snáz. Jednalo se ale jen o pocit. Třeba si bereme víc věcí, jak děti rostou, a nebo jsem prostě nešikovný.

Experimentální ověření

Dnes se shodou okolností vyskytovala v mém okolí dvě auta, která se objevují v těch žebříčcích velkých kombíků. A tak jsem rozhodl ověřit to experimentálně.

Konkrétně jsem zkusil jak se liší kufr Superba II Combi (633 litrů) a Volvo XC70 II (575 litrů).

Experiment probíhal následovně.

  1. Vzal jsem z garáže napůl náhodným výběrem věci, které v autě občas vozím. Pro jednoduchost se jednalo k krabice. Nikoliv spacáky a další měkké věci, kde rozhoduje síla nakladače.
  2. Tyto jsem nacpal do Superba co to šlo, byť mezery zůstaly.
  3. Následně jsem se pokusil totéž naložit do Volva.
Pokud by čísla prezentovaná marketingem platila, měl bych v bodě 3 selhat.

Začal jsem skládat. Různě jsem kombinoval.



Až jsem se dostal na asi třetí pokus k takto naplněnému kufru.


A pohled z boku - je zřejmé jak omezuje skosenost kufru. Druhou bílou IKEA krabici už na tu první nemohu postavit.


Víc krabic jsem tam už nedostal. Ano jsou tam rezervy a mezery, ale už nebyla k dispozici žádná pixla, která by tam padla. Ve finále jsem tak dokázal naložit tuto hromádku. Bez dítěte ;-)


Tedy ve finále jsem tam nacpal dvě stěhovací krabice, krabici od vapky, dvě IKEA krabice, dva velké kufry a jednu kulatou pixlu. Jenom ty krabice a kufry mají asi 500litrů, takže je to celkem slušné.

Šel jsem zavřít auto a chystal jsem se naskládat věci do Volva. Něž jsem ale došel zpět  na zahradu (parkoval jsem na ulici), čekalo mne překvapení. Můj syn tu hromádku sám nastrkal do zavazadelníku Volva. Napoprvé. Připomínám, že u Superba jsem to já - zkušený nakládač na rodinné dovolené - musel asi třikrát přeskládat. Tady to na první dobrou vypadalo takhle:


Když jsme pak trochu zatlačili, docpali jsme tam navíc jednu stěhovací krabici (72litrů) a dvě velké pixly s primalexem. Tedy nějakých 100litrů. 



A jak i zde je spousta místa kolem a šlo by dále optimalizovat. U obou aut jsem nevyužil prostor pod podlahou, který je zhruba stejně veliký. 

Jak je to možné? Kde je chyba? Lžou nám?

Chyba je pochopitelně v tom, že všichni papouškují velikost kufru převzatou od výrobce. A nikdo už neřeší co to číslo vlastně znamená. Když to začnete zjišťovat, tak vás nejprve zarazí tyto zjištění:
  1. Neexistuje žádná jednotná metodika, kterou by dodržovali všichni. Nejčastěji se setkáme s VDA v rámci standardu DIN 70020, který dodržují Němci. Ale neněmecká auta se toho držet nemusí a mohou objem počítat jinak.
  2. Stávající metody výpočtu objemu kufru jsou naprosto předpotopní. Spočívají v manuálním skládání unifikovaných objektů do kufru a počítání kolik se jich tam vleze. Proč tomu tak je, když existují přesné 3D modely celého vozu nechápu.
  3. Různě se fixluje. Například tím jak se využívají různé boční přihrádky, prostor pod podlahou atd.
  4. To číslo co se udává je to nejméně zajímavé ze všech co se dají změřit.
Měření dle té německé normy probíhá tak, že se do kufru skládají dřevěné hranolky o rozměrech 20×10×5. A tak se dají spočítat různé objemy.
  1. Kolik se toho naloží do výše roletky
  2. Kolik se toho naloží do výše střechy
  3. Kolik při sklopených sedačkách do výše roletky
  4. Kolik při sklopených sedačkách do výše střechy
  5. ...
Krásně to ukazuje obrázek publikovaný u Mercedesu C:
Obdobný přehled pro Superba ani Volvo jsem bohužel nenašel. A vlastně ani pro ostatní auta.
A právě to první číslo se objevuje v prospektech a celé komunikaci automobilek. Tedy naložení dřevěnými hranolky do výše roletky. A přesně to přepisují novináři a staví z toho žebříčky. V této metrice je Škodovka králem.

A ruku na srdce kombíkáři - koho zajímá naložení pod roletku? Kdybych měl tak málo věcí, kupuju si sedana. Mně zajímá převážně hodnota druhá, tedy naložení až o střechu.

Druhým kamenem úrazu je to, že reálná zavazadla jsou různě velká. Takže hodně záleží na průchodnosti a tvaru kufru. To se to skládá s malými hranolky. Francouzi dokonce místo nich sypou pinpongové míčky. Až budu potřebovat pašovat pinpongáče ve velkém, koupím si Peugeota.

Existují snahy toto zlepšit a informovat pravdivěji. Například tihle chlapíci vyvíjejí zjevně software, který by poskytl mnohem objektivnější informace: http://rmags.de/wp-content/uploads/2016/02/ATZworldwide-2-2016_Rmags.pdf . Je ale otázka, kdy se toto dostane do praxe. Bylo by to super, kdybychom u každého auta našli informace o různých metodách měření.

Závěrem

S nově nabitými poznatky je již triviální vysvětlit, proč se do kufru o deklarovaném objemu 575 litrů vejde více než do kufru s 633 litru. Jedná se o ignorování prostoru mezi roletkou a střechou.
  1. Roletka je u Superba ve výšce 55cm, u volva 37. Nicméně ta výška pak chybí nahoře. Pro onu marketingovou informace je to super. Místo kam se skládají hranolky je hlubší a to, že nad tím pak je méně prostoru už taktně zamlčíme.
  2. Prostor nad roletkou je u Superba silně zkosený.Takže do další vrstvy můžete plně využít ke stropy jen zhruba třetinu délky těsně za sedadly. U Volva je hranatý a ke stropu můžete nakládat stále. Jeho využitelnost je tedy mnohem větší.
A z toho plyne poučení, které je platné nejen u výběru aut. Než se začnete rozhodovat podle jednoho čísla, zjistěte si dobře co to číslo vlastně říká.
Čistě pro zajímavost, kdo jste dočetl až sem. Toho Superba prodávám. Ne kvůli malému kufru, ale protože chceme auto na hrubší zacházení ;-)





3 komentáře:

  1. Já byl tahle překvapen u přechodu ze Škoda Octavia sedan na Ford Mondeo kombi. Mondeo mi vždy přišlo jako auto s ohromným kufrem, ale jen obtížně jsem tam skládal to, co jsme vždy v pohodě vozili v Oktávce. Divné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Pro mně je to velmi zajímavá ukázka, jak se manipuluje s čísly a jak je důležité vědět co vlastně nějaká hodnota přesně znamená.

      Přesahy do webové analytiky jsou zjevné ;-)





      Vymazat
  2. ADAC.de - ke každému autu je tam PDFko a tam to mají změřeno až po střechu a pomocí těch VDO cihliček. Akorát že odpadnou takoví ti falšující výrobci, kteří do toho započítavají i 70litrů pro rezervu atp...viz.Volkswagen kombi - skutečná velikost kufru je cca 410. Deklarovaná asi 690. Hahaha. Věděli jste, že Škoda Superb III má po střechu menší kufr, než Octavia II ? :)))

    OdpovědětVymazat