Třikrát (a dost) o prezentacích

Prezentace patří k řemeslu IT konzultanta stejně jako lahváč k zedníkovi. Ani já se jim nevyhnu a proto mne pochopitelně zajímá jaké nástroje jsou k tomuto bohulibému účelu určeny. K překvapení mnohých lze k tvorbě prezentace použít i něco jiného než MS PowerPoint. A právě proto jsem si dovolil podívat se na tři zástupce tohoto druhu SW. Konkrétně se mrkneme na zoubek:
  • Starému  dobrému LaTeXovému  Beameru
  • PowerPointu
  • Horké novince novinku tohoto léta – www.prezi.com
Zkusím shrnout jak se jednotlivými nástroji pracuje a čistě mého pohledu. Třeba to pro vás bude inspirující.


Beamer

Mnoho mých kolegů zná moji lehkou vášeň pro používání LaTeXu. Pro neznalé – v tomto kontextu se nejedná o sexuální pomůcku, ale o poměrně starý, leč stále nepřekonaný systém pro tvorbu perfektně vypadajících dokumentů. Primárním zaměřením TeXu a jeho klonů jsou knihy, články a další texty obsahující matematické výrazy. Výsledkem jsou pak typograficky precizní výstupy ve formě PDF, PS apod. Velmi důležitou vlastností LaTeXu je vynucení struktury dokumentu. LaTeX vás nelze používat stylem – začnu psát a něco z toho vypadne. Už na začátky si musím určit zda píši článek, knihu nebo dopis. Následně se pak musím zamyslet nad jeho strukturou a teprve pak mohu začít psát. Tento způsob sice může v dnešní době plné rychle generovaného balastu působit staromódně, ale je velmi efektivní cestou k čitelnému dokumentu.
Ekosystém TeXu obsahuje několik nástrojů pro tvorbu precizně vypadající slajdů. Já osobně využívám knihovnu Beamer. Její kouzlo spočívá v elegantním přenesení logiky LaTeXu do formy prezentace. I zde je možné (a nutné) definovat logickou strukturu sekcí a podsekcí. V rámci nich je poté možné tvořit jednotlivé slajdy, jenž se ve výsledném dokumentu objeví jako samostatné stránky. Lze definovat i postupné odkrývání slajdu, které pak vygeneruje samostatnou stránku pro každou fázi odkrytí.
Pro prezentaci lze použít řadu stylů a layoutů, které je možné dále přizpůsobit vašim potřebám. Nicméně již standardní sada uspokojí každého. Beamer umožňuje pochopitelně vkládání obrázků, grafů a další grafiky. Nebo můžete využít velmi mocnou knihovnu TikZ and PGF pro nejrůznější schémata a diagramy. Z principu věci je nutné zapomenou na animace, multimédia nebo přechody mezi slajdy. Nicméně to nevadí – pro většinu prezentací to není potřeba.
K čemu ten archaismus vlastně je? Beamer jen zřídka použiji pro prezentace na efekt a na dojem pro zákazníky. K tomu prostě neslouží. Slouží k obsahově bohatým prezencím, které obsahují informace k zapamatování. Pokud potřebujete prezentovat něco se vzorci, výstupy programů typu R nebo prostě jen chcete strukturovanou prezentaci je to dobrá volba. Výhodou je též absolutní přenositelnost prezentace, jelikož PDF otevřete kdekoliv.
Beamer vás nepustí k úvahám “Jak to vypadá?” Nenechá vás ztrácet čas vybíráním mezi animacemi a přechody. Nepovolí vám snadno vyděsit posluchače slajdem popsaným desítkou fontem. Prostě vás povede za ruku po osvědčené cestě akademických prezentací, jak ji prošlapali desítky lidí před vámi. Nechá vás soustředit se na obsah nikoliv na formu. Podívejte se pro zajímavost do manuálu na kapitolu 5 - Guidelines for Creating Presentations. Stojí za přečtení ať již budete Beamer používat či nikoliv. A beamer zajistí, že tyto pravidla jen těžko porušíte.
Abych se jen nerozplýval, tak stručně shrnu nevýhody:
  • Musíte se naučit LaTeX, neznám žádný vizuální editor
  • Nutnost kompilace prezentace – poměrně těžkopádné ladění prezentace
  • Nulová podpora spolupráce – zapomeňte na komentáře nebo pomoc od kolegů.
Na závěr si dovolím odkaz na moji asi jedinou veřejně publikovanou prezentaci v tomto nástroji. Jedná se o zhruba rok staré představení nasazení Facebook connect na www.spravnykrok.cz. Prezentaci najdete zde. Doporučuji si stáhnout originál, ten googlovský PDF prohlížeč není ideální. Není to nejlepší příklad, neboť motivací k použití  byla spíše recese. Přišlo mi vtipné na tiskovce využívající Facebook hype prezentovat právě ze stoprocentně oldskůlového nástroje. Obávám se, že vtip zůstal nepochopen. Pro představu o výstupu Beameru to ale stačí. Kochejte se tedy krásně vysázenými fonty, generovanou navigací atd.

Powerpoint

Zatímco Beamer je – přiznejme si to – raritou používanou skupinou archaických typofilů, Powerpoint je ustáleným prezentačním etalonem. Nebudu popisovat jeho výhody, spíše zdůrazním některé aspekty, které z něj zhusta dělají nástroj ďáblův.
  • Neexistence struktury – Powerpoint stejně jako Beamer vychází z tradice promítání z celuloidových slajdů přes meotar. Strukturální jednotkou je tedy slajd. Ale na rozdíl od Beameru  je to též jediná strukturální jednotka. Nelze tvořit sekce a podsekce, natož navigaci. O vygenerování se menu nebo navigace si můžete nechat jen zdát.
  • Neexistence dobrých šablon – šablony dodávané s produktem jsou strašné a nelze je použít. Program obecně nevede k tvorbě dobrých prezentací.
  • Animace, formátování, barvy – nástroje pro formátování vzhledu by měly být na seznamu zbraní hromadného ničení. Jen zlomek lidí má dostatek grafického cítění aby netvořilo zrůdnosti. Jen menšina zbytku dokáže odolat vábení vlastní tvorby. A málokdo je sebekritický.
  • Rychlost – uživatel není nijak nucen k revidování toho to vytvořil. Prezentaci lze vyprdnout za pár minut.
Stejné koncepční chyby mají i jeho napodobitelé, z nichž jmenujme alespoň OpenOffice Impress (na obrázku) nebo Google Docs.

I přes výše uvedené se jedná o nejrychlejší cestu k prezentaci a výstupy mohou být velmi dobré. Na cestě ale číhá řada pastí, kterém je vhodné se vyhnout. V případě MS PowerPoint 2007+ je pak přínosem komfortní tvorba prezentace, nástroje pro prezentátora, podpora sdílení a revizí, integrace s daty v MS Excel a tisíc dalších drobností.

Prezi.com

Od doby kdy první obchodník představoval svůj produkt pomocí slajdů uplynula pěkná řádka let. Konkrétně skoro 60, neboť nástup zpětných projektorů do obchodní sféry nastartovala společnost 3M v roce 1953. Je překvapivé, že od té doby nikoho nenapadlo nic jiného než postupně promítat slajdy. S nástupem powerpointu & spol. se pouze soutěží v divokosti animaci prvků na slajdu a co nejšílenějším způsobu výměny slajdu N za slajd N+1. Ale to je vše. Koncept je desítky let stejný.
Tuto zatuchlost rozvířila internetová aplikace Prezi.com, které řekla poměrně jasně “dost bylo slajdů” a přivedla zcela odlišnou koncepci.
Prezentaci – tedy vlastně prezi – chápe jako veliký plakát, na který se nahází různě veliký text, obrázky a případně videa. Při samotné prezentaci pak vezmeme kameru, posouváme ji nad tou plochou a zoomujeme dle potřeby. Tato cesta nad plochou je zcela volná.
Ostatně podívejte se na jak to může vypadat (klikněte a pak se posouvejte šipkou či klikáním). Jedná se o můj první veřejný pokus s Prezi.com a pravděpodobně nebude poslední.

Pěkné že? Na Prezi.com najdete další tuny prezentací, neboť ve free verzi jsou všechny veřejné. Co je na tom zajímavé – prezentace má konečně jinou strukturu. Jistě - lze vytvořit klasickou lineární posloupnost slajdů. Ale to je degradací nástroje.
Při vhodném využití lze informace naopak dávat do kontextu prostřednictvím jejich pozice.
  • Můžeme odzoomovat a zobrazit tak “seznam témat”
  • Můžeme prezentovat myšlenkovou mapu posunem kolem centrálního tématu
  • Můžeme vizualizovat hierarchii informací úrovněmi zoomu
  • Můžeme se nelineárně vracet k již prošlé informaci
  • Můžete překvapit vhodnou prací s kamerou, kdy se nečekaně objeví nová informace v sousedství staré a dodá jí jiný význam
Možností je mnoho. Při správném použití si posluchač neodnese příliš konkrétních informací. Ale může si odnést představu o koncepci propojení těchto informací do logického celku. A to je často hodnotnější.
Tvorba prezentace  v Prezi nutí uvažovat o posloupnosti a logice vysvětlování. Nelze jen tak naházet myšlenky na papír. Je nutné se nad nimi zamyslet. Uspořádat si je na ploše, natočit, zvětšit či zmenšit. A pak poměrně dlouho ladit cestu po informacích. Pomáhá to utřídit si názor na věc, což není nikdy na škodu. Stejně tak je Prezi dobrou prevencí před grafomanstvím. Bloky textu prostě do této prezentace jaksi nejdou.
I zde bychom našli nevýhody. Kromě relativně malého komfortu tvorby a nabídky šablon, bych zmínil riziko převážení formy nad obsahem. Pokud se příliš rozvášníte, může váš projev zcela zapadnout v odvážných nájezdech kamery. Slabším povahám se z maniakálního zoomování může udělat nevolno. Takže všeho s mírou.
Ale jako koncept je to vynikající a každému doporučuji zkusit.

Co z toho plyne?

Nic světoborného. Jen, že pro různé účely se hodí různé nástroje.
  • Beamer - pokud chci předat posluchačům informace s jasnou hierarchickou strukturou. Ideálně, pokud obsahují schémata či vzorce. Posluchač se na prezentaci učí, vstřebává tyto informace.
  • Prezi pro prezentace konceptů a informací vzájemně propojených. Prezentace neobsahuje informace jako takové, ale slouží jako vizuální průvodce mezi pojmy dokreslující projev mluvčího.
  • PowerPoint na všechno mezi. Tedy víceméně lineární prezentace, kde nějakým způsobem využiji animace a další srandičky. Musím si ale předem zajistit dobrou šablonu a nesklouznout k chybám.
A co vy? V čem pácháte prezentace?

Komentáře

  1. Když už musím dělat prezentaci, tak je to zpravidla prezentace typu Beamer a pro interní účely. Taky mě štvaly nevýhody PPT, ale poměrně brzy jsem si zvykl na http://www.dokuwiki.org/plugin:s5 - primitivní, jednoduché, koncentrace na obsah a mohou editovat zevnitř intranetu. Složitost LaTeXu je kompenzována jednoduchostí syntaxe Dokuwiki (LaTeX ale mám taky rád, pro prezentace jsem ho ale ještě nepoužil, nepočítaje 11 slajdů k diplomce), tím pádem pomoc a podpora je dána tím, co najdu o syntaxi Dokuwiki. Takže zbývá si jen zvyknout na cyklus edit-compile-run-edit, což pro pragramátora není problém.
    A pár prezentací pro zákazníka se dá přežít v PPT, když na to je šablona nebo se to copypastne z jiné prezentace.
    Tomáš Záluský

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím do jižních čech.

    Ano dokuwiki neoprávněně ignoruji, nějak jsem tomu nepřišel na chuť. Ale ten plugin vypadá zajímavě. Právě připravuji přednášku na konferenci Systémové integrace, tak možná zaexperimentuji.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat