S manželkou vychováme dva kluky - čtyřletá dvojčata Pavla a Matěje. Jako asi všichni rodiče se snažíme děti vychovat co nejlépe, připravit je na život a vštípit jim životní hodnoty, které sdílíme. Na této cestě leží mnoho překážek - naše vlastní lenost, rozmazlující okolí, a v neposlední řadě nejzvrhlejší forma marketingu. Konkrétně marketing zaměřený na děti a na rodiče dětí. Využívá zranitelnosti dětského myšlení, které pak pokřivuje a ničí. Stejně tak útočí na mladé rodiče, kteří jsou v nové životní roli nejistí a snadno zasažitelní. Stejně jako bychom všichni chránili dítě na ulici před vzteklým psem, je vhodné chránit jej před reklamou. Zatímco z pokousání čoklem se dítě zotaví, následky způsobené vystavením reklamě mohou být trvalé. Alespoň v předškolním věku, dokud si nevytvoří vlastní obrané mechanismy a nedokáže rozlišit různé druhy informací.
A rodič sám? Ten si musí především uvědomit, že velké procento informací, které získává o výchově dětí je lež. Zpravidla pronášená za účelem jeho manipulace k nákupu toho či onoho, co učiní jeho ratolest šťastnou, zdravou, inteligentní, apod.
"Ó hrůzo!" křičí zoufalý otec prchající z hračkářství? "Co teď? Co mu mám vlastně dát, když všude je tolik klamu?"
Žádný strach – po pozorném sledování mých dětí jsem sepsal tento krátký elaborát, shrnující mé poznatky. Tedy co skutečně udělá malým dětem radost a co má smysl dávat. Mějte prosím na paměti, že se bavíme o dvou konkrétních exemplářích. Zobecnění na takto malém vzorku je ošemetné, ale třeba to někoho inspiruje k diskusi.
č. 1: Náš čas a hravost
Největším dárkem pro každé dítě je váš čas. Stačí přijít dřív z práce, vyhradit si čas na hraní. V tu dobu se dětem opravdu věnovat, hrát si s nimi. Číst jim místo večerní televize, jít s nimi ven blbnout místo posazení k počítači. Každý otec v sobě skrývá kluka, který je jenom více či méně zanesen pár lety dospěláckých zkušeností. Odstranění tohoto nánosu je oboustranně příjemné.
Krásným dárkem je tedy například výlet s nějakým dobrodružstvím. Nemusí to být daleko – v každém lese je co zkoumat. Stejně tak zahrané maňáskové divadlo před spaním předběhne v popularitě pohádku v televizi.
č. 2: Klacek/krabice/stavebnice
Překvapivě jsou lépe přijímány hračky obecné, které se mohou stát čímkoliv dle fantazie dítěte. Velké zklamání jsme zažili s různými bazmeky na principu: zmáčkni tohle, ono se to hýbne, zmáčkni tamto ono to zabučí. Děti rychle odzkouší všechny tři funkce a na hračku zapomenou. Když je těch funkcí padesát, trvá to jen o něco déle. Stejně tak specializovaná lega ze kterých jde postavit právě jedna věc apod.
Naopak klacek vlastnoručně přinesený z lesa je jeden den mečem, pak se z něj stane důležitá závora, následně kopí či puška. Vstupuje do řady her v různých formách a velmi dlouho se neomrzí. Stejně tak další zcela všední předměty. Bedny, kostky molitanu, atd. Kdesi jsem četl, že největší erotickou pomůckou je fantazie. Souhlasím a platí to i pro hračky. Děti baví něco, čemu sami dávají význam, co neomezuje jejich fantazii. Konkrétní velmi specifická hračka fantazii omezuje a tak začne brzy nudit. Čím více stupňů volnosti hračka má, tím lépe. Efekt je pak násoben tím, když je hračka společně vyrobena společně s rodiči. Děti si ji pak opravdu váží a to i přes to, že se jedná o krabici od bot předělanou izolepou na garáž pro angličáky. Naopak na první pohled pěkné auto s houkačkou od Čonga končí brzy rozbité v koši
č. 3: Kolo a místo k blbnutí
Jízda na kole je hitem číslo jedna. Kluky necháváme jezdit všude možně a oni se těší jako blázni. V zimě jsem vyjel na kole ven a kluci si toho všimli. Dalo nám hodně práce jim vysvětlit, že oni opravdu musí počkat na jaro. Použili jsme chabou výmluvu, že speciální zimní gumy se na dětské kolo nedělají. Aktivnější z dvojčat i přesto chtělo zkoušet řetězy z auta.
Druhým hitem číslo jedna je jakékoliv místo umožňující skákání a lezení. Ideálním dárkem je tedy odložení výchovné průpovídky “jsi doma, nejsi v tělocvičně” a vyčlenění míst, která tělocvičnou jsou. Je to překvapivé, ale děti se téměř nemohou uhonit, jsou poměrně odolné a otěruvzdorné. Prostým blbnutím a honěním se nejen báječně baví, ale i výborně cvičí. Bude se jim to hodit.
Jak naznačuje obrázek – tělocvična může být kdekoliv ;-)
č. 4: Malování a výstavní plocha
Možnost patlat barvy a chlubit se výsledky je úžasná. Opět doporučuji darovat dětem neomezování v tomto směru. Ano může dojít k pomalování dítěte, zdi nebo podlahy. To je jistě špatně a dítě se to musí dozvědět. Ale nesmí to být a priori příčina k omezování této činnosti. Dívání se na televizi či hraní na počítači je sice čistší a klidnější, ale tohle děti baví a rozvíjí.
č. 5: Knížky
Prohlížení knih je pro mé děti fantastickou zábavou. Obzvláště když se k němu přidá rodič. Jakékoliv pohádky, encyklopedie, nalepovačky, omalovánky. Děti vidí, jak si dospělí čtou a rádi to napodobují. A překvapivě hodně si pamatují.
Tolik mé zkušenosti. Děti jistě ocení i jiné hračky. Mají svého zamilovaného plyšáka a autíčko, ale tohle je dle mého pozorování to co je opravdu baví. Navíc to skoro nic nestojí. Jen čas a ochotu ten čas obětovat. Děti není třeba zahrnovat sofistikovanými drahými hračkami. Různá auta na vysílačku, komplikované stavebnice atd. jsou super, ale musíte mít jistotu, že je to pro děti něco vytouženého, a že o to mají opravdu zájem. Hrnout to na ně buldozerem opravdu nepřináší kýžený efekt.
Komentáře
Okomentovat